Letní škola architektury 2015
Metamorfózy Litomyšle po vybudování obchvatu
Tématem Letní školy architektury 2015 bylo zhodnocení možnosti urbanistického rozvoje Litomyšle po vybudování obchvatu, díky němuž pozbyde čtyřproudový průtah městem svého významu. Kladli si otázky: Co to bude znamenat pro Litomyšl? Další posílení charakteru? Sjednocení města, které mu dodá novou energii? Nebo útlum? A jak naložit se zabetonovaným územím?
Průtah Litomyšlí patří vysloveně k exemplárním příkladům nešťastného řešení, které město rozčlenilo jako podivná demarkační linie na historickou část okolo Smetanova náměstí a na část, kde se nacházejí litomyšlské školy, ale také nemocnice či městský úřad. Komunikace, které měla rychleji spojovat vzdálená města, se stala bariérou fyzicky, vizuálně i mentálně vzdalující velmi blízké lokality. Pakliže má toto město, které se proslavilo v českém měřítku cílevědomým budováním své infrastruktury, tvorbou a obnovou veřejného prostoru či rekonstrukcemi historických areálů, ještě nějakou rezervu, tak je to právě vyřešení své podstaty poté, co v horizontu deseti let Litomyšl obkrouží obchvat plánované trasy rychlostní silnice R 35 a průtah bude moci být redukován a tedy průběžně rekonstruován, metamorfován a v důsledku toho revitalizován.
Litomyšl je pro konání školy dokonalým městem. Architekturu v ní lze totiž učit na konkrétních příkladech, které jsou koncentrovány na malé ploše několika čtverečních kilometrů, kde se setkáte s gotikou, renesancí, barokem, klasicismem, eklektickými slohy začátku dvacátého století, stejně jako s funkcionalismem, minimalismem, organickou architekturou, krajinnou architekturou, landartem. V podstatě znázorňuje model ve velikosti jedna ku jedné.
Kamil Mrva
*1974, architekt, vedoucí studia
Patří k nejvýraznějším představitelům mladší generace českých architektů. Absolvoval FA VUT v Brně (1992–1998, diplom v ateliéru prof. Ing. arch. Miroslava Masáka) a praxi v pražském Architektonickém studiu Gama u Karla Pragera (1996–1997). Poté podnikl studijní cestu do Severní Ameriky, kdy se soustředil především na stavby F. L. Wrighta. Po návratu předvedl své pojetí architektury v realizaci vlastního rodinného domu s ateliérem (2002). U následujících několika rodinných domů propojil soudobé architektonické tvarosloví s tradičními materiály a krajinným rázem beskydského regionu. Nezůstal však pouze u dřevostaveb a časem rozšířil svůj architektonický rejstřík o další materiály. Dnes realizuje celou škálu projektů od drobných rodinných domů až po rozsáhlejší stavby nebo návrhy veřejných prostorů. Od roku 1997 je členem Obce architektů ČR, od roku 2002 členem ČKA, v roce 2005 spolu s Radimem Václavíkem a Davidem Florykem z ateliéru Atos6 založil Centrum nové architektury v Ostravě. V letech 2006–2009 byl členem Stavovského soudu ČKA. V letech 2001–2006 vyučoval průmyslový design na SPŠ v Kopřivnici a v letech 2004–2007 byl externím vyučujícím na FA VUT v Brně. Spoluorganizoval Letní školu architektury v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2012, byl partnerem projektu Architektura mimo centra (2012–2014). Nadále spolupracuje s fakultou architektury v Brně.
Petr Volf
*1965, novinář a spisovatel
Ve své publicistické a kritické tvorbě se zabývá architekturou, výtvarným uměním a designem. Pracoval v deníku Mladá fronta a MF Dnes, časopisu Reflex (v tomto titulu zavedl v roce 2002 pravidelné architektonické přílohy Jiné domy) a v Hospodářských novinách. Kromě stovek kritik, recenzí, úvah a článků o současném umění vydal několik knih rozhovorů s umělci (Hermafrodit, 1998; Picasso byl monstrum, 2001; Na začátku je čára, 2003; Vzrušení, 2006; Okamžik rozhodnutí, 2010) a architekty (Baráky v hlavě, 2013). Dále je autorem knih Václav Havel – Bořek Šípek Hradní práce (2003), 1492: Příběh Dolních Vítkovic (2013), Místa architektonického vz(d)oru/Česká architektura mimo centra 1990–2013 (2014) a knihy Litomyšl – renesanční město moderní architektury (2014). Napsal a sestavil šest komorních monografií současných výtvarných umělců (2004–2006): Michal Cihlář, František Skála, Antonín Sládek, Jiří David, Tomáš Císařovský, Ivan Komárek. V roce 2013 vydal portrét Karla Malicha Přišedší odjinud. Věnuje se rovněž beletrii, dosud mu vyšly tři knížky povídek (Nech kozy mečet, 1998; Kolik stojí miluji tě, 2002; Poslední akční hrdinka, 2003). Je autorem myšlenky projektu Architektura mimo tradiční centra (2012–2014). Vytvořil koncept a stal se odborným garantem Letních škol architektury: Beskydské vize 2012, Vize pro Plasy 2013 a Kopřivnický brownfield 2014. Od roku 2005 je členem umělecké a vědecké rady Fakulty umění a architektury Technické univerzity Liberec.
Josef Pleskot
*1952, architekt
Patří mezi nejznámější a nejrespektovanější české architekty. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze (1979), poté zde do roku 1982 vyučoval na katedře teorie a vývoje architektury. V letech 1982–1991 pracoval v Krajském projektovém ústavu, v ateliéru G-16. Roku 1990 se na Fakultu architektury ČVUT krátce vrátil jako pedagog. V roce1991 založil v pražských Holešovicích vlastní architektonickou kancelář AP Atelier. Od roku 1997 je členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 2009 byl v odborné anketě architektů a teoretiků, kterou uspořádal časopis Reflex, vyhlášen nejvýznamnějším českým architektem působícím v polistopadové éře. Je držitelem řady ocenění Grand Prix Obce architektů, v roce 2014 získal titul Architekt roku. K jeho nejúspěšnějším stavbám po roce 1991 patří radnice v Benešově nebo cesta Jelením příkopem vrcholící průchodem ve valu Prašného mostu. Nelze opomenout ani administrativní budovu Metrostavu v Praze, přestavbu zámeckého pivovaru v Litomyšli, vinařství Sonberk s výhledem na masiv Pálavy, zelení korunovanou pražskou budovu ČSOB v Radlickém údolí, minimalistický ateliér manželů Ševčíkových, generální konzulát České republiky v Mnichově. A pak také stavby v Dolní oblasti Vítkovice – multifunkční aréna Gong postavená z nefunkčního plynojemu, poznávací trasa vedoucí po vysoké peci a Svět techniky, v němž se zrcadlí pozůstatek železáren.
Jakub Fišer
*1972, architekt
V r o c e 1 9 9 6 a b s o l v o v a l F a k u l t u a r c h i t e k t u r y ČV U T v P r a z e . O d r o k u 1 9 9 5 p r a c u j e v e S t u d i u A a r c h i t e k t a J a n a A u l ík a . V r o c e 2 0 0 7 s e s t a l j e h o s p o l e čn ík e m a a t e l i ér p ře j m e n o v áv a j í n a A u l ík F i še r a r c h i t e k t i . A t e l i ér j e s p o j e n h l a v n ě s r e a l i z a c í a d m i n i s t r a t i v n íh o c e n t r a v P r a z e 4 – M i c h l i . T v o r b a a t e l i ér u s e n e o m e z u j e n a k o n k r ét n í t y p o l o g i e a z a h r n u j e o d u r b a n i s m u p ře s v ět ší s o u b o r y a b y t o v é d o m y i d r o b n é s t a v b y p r o i n d i v i d u ál n í b y d l e n í, i n t e r i ér y , a l t án y a i n s t a l a c e . U ž b ěh e m s t u d i í z ís k áv a l o c e n ěn í v a r c h i t e k t o n i c k ýc h s o u t ěžíc h , v r o c e 2 0 1 3 d o s t a l j e h o úz e m n í p l án m ěs t a K l a t o v 1 . c e n u . P u b l i k u j e v d o m ác íc h i z a h r a n i čn íc h p e r i o d i k ác h .
Zdeněk Fránek
*1961, architekt, pedagog, děkan FUA TUL
Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil v letech 1986–1989 v ÚHA Blansko. V roce 1989 založil firmu Zdeněk Fránek architect & associates. Jako pedagog působil v letech 1994–1996 na FA VUT Brno (externí přednášející), 2008–2009 na VŠB Ostrava, 2011–2012 na ARCHIP Praha a do roku 2006 na TUL. Habilitoval v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha a od roku 2012 je děkanem Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě Liberec. Přednášel pro odborníky a studenty na univerzitách v ČR – AVU, VŠUP, ČVUT, KU, VUT Brno, VŠB Ostrava, UTP Zlín a dalších. V zahraničí přednášel mj. na univerzitách v Gentu, Utrechtu, Hildesheimu, Novém Dillí.
Petr Hájek
*1970, architekt, pedagog
1988 – 1995 Fakulta architektury ČVUT; 1995 – 1998 Škola Architektury AVU; od roku 2004 lektor na Fakultě architektury ČVUT (Atelier Petra Hájka a Jaroslava Hulína); 2010 založil Laboratoř experimentální architektury (LEA); 2010 jmenován docentem na FA ČVUT v Prazeů od roku 2012 vedoucí atelieru na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.
Jan Hendrych
*1951, architekt a pedagog
P o s t u d i u a r c h i t e k t u r y n a S t a v e b n í f a k u l t ě ČV U T a A V U v P r a z e , d o p l n ěn ém s t u d i j n ím p o b y t e m v b e l g i c k ýc h A n t v e r p ác h , n a s t o u p i l v r o c e 1 9 7 3 d o S p o r t p r o j e k t u P r a h a , p o t é p r a c o v a l v l e t e c h 1 9 7 9 −1 9 9 2 v K r a j s k ém p r o j e k t o v ém ús t a v u P r a h a . V r o c e 1 9 9 2 z a l o ži l v l a s t n í a r c h i t e k t o n i c k ý a t e l i ér A R C P R O J E K T , v e k t e r ém s n ím o d r o k u 2 0 0 7 s p o l u p r a c u j e V e r o n i k a V e s e l á. V r o c e 1 9 9 5 s e s t a l o d b o r n ým a s i s t e n t e m n a n o v ě z a l o že n é F a k u l t ě u m ěn í a a r c h i t e k t u r y n a T e c h n i c k é u n i v e r z i t ě v L i b e r c i , k d e p ůs o b í d o d n e s − o d r o k u 2 0 0 7 j a k o v e d o u c í a t e l i ér u a r c h i t e k t o n i c k é t v o r b y .
Karel Janča
*1965, architekt
V letech 1984–1989 studoval na Fakultě architektury VUT v Brně (zakončeno diplomovou prací u prof. Ing. arch. Miloslava Kramoliše, doc. Ing. arch. Jaroslava Sedláčka, CSc.). Poté pracoval ve Stavoprojektu Brno. Od roku 1991 má vlastní architektonickou kancelář se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 2012–2014 přednášel na LŠA Rožnov p. R., působil jako lektor na LŠA Plasy a Kopřivnice.
Hana Maršíková
*1973, architektka
Vystudovala architekturu na brněnské Fakultě architektury VUT, absolvovala stáž na Ecole d'Architecture de Paris La Villette. Pracovala v ateliéru New Work, od roku 2003 je zakládající členkou arch. studia Ellement. V letech 2003-11 působila jako asistentka, posléze vedoucí ateliéru na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Dana Nováková
architektka
Jitka Ressová
*1970, architektka
Na VUT v Brně absolvovala fakultu stavební (1993) a fakultu architektury (1999). V roce 2003 získala autorizaci v oboru pozemní stavby a interiérová tvorba pod ČKA. V roce 2012 ukončila doktorandské studium na VŠUP v Praze na téma Obytná „jednotka“ a její individuální užití (vedoucí práce prof. ak. arch. Jiří Pelcl). Pracovala v Ateliéru Brno (architekti Hrůša & Pelčák), v kanceláři Transat architekti (P. Všetečka, R. Václavík, A. Všetečková). Od roku 2002 pracuje v architektonicko-designérské kanceláři Ellement, kterou spoluzaložila. V letech 1999–2011 působila na VŠUP Praha – katedra designu Zlín.
Svatopluk Sládeček
*1969, architekt
Po absolvování Střední průmyslové školy stavební ve Zlíně (1984–1988) studoval v letech 1988–1994 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, nejprve na katedře designu (1988 –1989), posléze na fakultě architektury (1989–1994). Od roku 1995 vede brněnský ateliér New Work. Vedle architektury se věnuje také scénografii. Je držitelem mnoha ocenění v architektonických soutěžích.
Veronika Veselá
*1984, architektka
V y s t u d o v a l a F a k u l t u u m ěn í a a r c h i t e k t u r y T U L i b e r e c ( 2 0 0 3 –2 0 1 1 ) . V l e t e c h 2 0 1 1 –2 0 1 2 a b s o l v o v a l a p r a c o v n í s t áž v b e l g i c k é a r c h i t e k t o n i c k é k a n c e l áři D e l m u l l e D e l m u l l e A r c h i t e c t e n . S p o l u p r a c u j e s J a n e m H e n d r y c h e m v a t e l i ér u A R C P R O J E K T , Št ěp án e m Ře h o ře m a V ít e m Ši m k e m v a t e l i ér u H 3 T a r c h i t e k t i a e x t e r n ě p a k s d a l ším i s t u d i i j a k o a t a k a r c h i t e k t i n e b o Št i čk a a r c h i t e k t i .
Ani Bojadžjan
Sára Brandová
Anna Cisariková
Jana Císařová
Ondřej Čáp
Barbora Ditzová
Laura Doležalová
Viktorie Dostálová
Pavel Fajfr
Lucie Feldová
Věra Fišerová
Michaela Fričová
Wendy Anne Frömmel
Stanislava Gregorová
Daniel Homola
Martin Huska
Jakub Chaloupek
Adam Chotěbor
Ondřej Jezbera
Lubomír Ježek
Markéta Káňová
Josef Knotek
Ondřej Králík
Alexandra Krejčí
Zuzana Krejčířová
Martin Kunc
Martin Ludvík
Daniela Marešová
Anna Michalcová
Kristýna Mocová
Michaela Mrázová
Lucie Nippertová
Alžběta Nováková
Dominik Tomáš Petr
Dita Petráňová
Eva Pettrichová
Michaela Plucarová
Zuzana Pluhařová
Františka Podzimková
Jan Poslušný
Kateřina Skotálková
Radka Smičková
Barbora Stejskalová
Jiří Šnerch
Klára Šparlinková
Radka Šťastná
Magdaléna Štefková
Tereza Šváchová
Marek Turošík
Daniela Venusová