Hlavním tématem Letní školy architektury Vize pro Plasy 2013 byla architektura míst, v nichž se vedle sebe nacházejí soudobé stavby a národní kulturní památky. Problematiku řešilo na příkladu města Plasy u Plzně třicet studentů architektonických vysokých škol z Liberce, Brna a Ostravy.
Poznámky k letní škole architektury
Petr Volf
Zatímco Letní škola architektury 2012 byla věnována tematice navrhování na území chráněné krajinné oblasti, letní škola v roce 2013 (obě se uskutečnily v rámci projektu Architektura mimo centra) se zabývala „Santiniho barokem a hledáním soudobého urbanismu místa“. Jak je obecně dobře známo, Plasy, dvaapůltisícové město na řece Střele, jsou proslulé svým cisterciáckým klášterem, jehož konvent byl postaven v 18. století podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. V roce 1995 byl klášter prohlášen Národní kulturní památkou, registrovanou pod rejstříkovým číslem 1507, a získal tedy nejvyšší možný stupeň památkové ochrany...
Jakub Fišer
Nabídku Petra Volfa, abych byl společně s ním odborným garantem druhého ročníku Letní školy architektury, jsem přijal bez váhání. Znal jsem výsledky prvního ročníku (ostatně – Petr mě lákal už tehdy) a věřím, že takové akce mají smysl. Nejen pro studenty, kteří se školy účastní, a pro jejich lektory po odborné stránce jako příležitost zkusit pracovat s novými tématy, která by jim školní i profesní praxe nemusela nabídnout, ale také pro místa, která jsou na LŠA předmětem řešení. To letošní – město Plasy – bylo velkou výzvou. Jde o specifické místo s úžasným krajinným rámcem a s historií celoevropského významu, ale přesto o místo trochu zapomenuté...
Jiří Plos
Plasy představují pro LŠA téma mimořádně zajímavé, ale také mimořádně obtížné, přestože se může na první pohled jevit jejich rozsah krátkosti času, který studenti pro zvládnutí tohoto tématu mají, přiměřený. Nic není vzdálenějšího skutečnosti...
Václav Cejthamr
Jak si každý návštěvník města Plasy všimne, městečko leží v hluboké kotlině řeky Střely v místech, kde se řeka rozlévá do široké roviny a pak opět mizí v úzkém skalnatém kaňonu, aby se později spojila s řekou Berounkou. Tato poloha vedla k tomu, že lidská obydlí se mohla rozšiřovat pouze do přilehlých strání, a většina domů je proto posazena ve svazích. Klášterní objekty a pouze několik málo budov jsou usazeny na rovině...
Osobité město zaklesnuté různou měrou v rozdílných historických etapách.
Stoupající v prudkém terénu podél obou stran říční nivy shlíží na nehybné svědky zašlých časů.
Snaží se kráčet dál ve směru časové osy, a přesto je něco táhne zpátky.
Nebo je to naopak?
Nejsou tyto zaseknuté skoby tím, co město jistí a nedovolí mu upadnout v zapomnění?
Jak tyto jistící body propojit do systému fungujících vztahů, dovolit jim, aby se navzájem ovlivnily a dodaly městu jeho chybějící sebevědomí?
Ideální plán je vrstvená struktura názorů i odpovědí na tyto otázky. Není naivní, je čistá a ryzí. Nezatížená. Nemá ambice zastínit ani dublovat územní plán. Přesto vznik tohoto doporučujícího materiálu doprovázel komplexní vývoj uchopení celého tématu.
Od porozumění historickým souvislostem přes prozkoumání urbánních struktur, krajinných rámců se systémem toků a cest, které jimi procházejí, až po vyhledání kulturních a vzdělávacích institucí i míst s potenciálem pracovních příležitostí.
Navrhované změny vyprofilovaných území – specifických lokálních center – se propojují s nově objevenými souvislostmi a představují možné přístupy k řešení dílčích úkolů i širších vztahů.
Nejsou diktátem. Slouží jako podnět k dalším otázkám. Jsou to možné zdroje inspirace.
Jakub Fišer
*1972, architekt
V r o c e 1 9 9 6 a b s o l v o v a l F a k u l t u a r c h i t e k t u r y ČV U T v P r a z e . O d r o k u 1 9 9 5 p r a c u j e v e S t u d i u A a r c h i t e k t a J a n a A u l ík a . V r o c e 2 0 0 7 s e s t a l j e h o s p o l e čn ík e m a a t e l i ér p ře j m e n o v áv a j í n a A u l ík F i še r a r c h i t e k t i . A t e l i ér j e s p o j e n h l a v n ě s r e a l i z a c í a d m i n i s t r a t i v n íh o c e n t r a v P r a z e 4 – M i c h l i . T v o r b a a t e l i ér u s e n e o m e z u j e n a k o n k r ét n í t y p o l o g i e a z a h r n u j e o d u r b a n i s m u p ře s v ět ší s o u b o r y a b y t o v é d o m y i d r o b n é s t a v b y p r o i n d i v i d u ál n í b y d l e n í, i n t e r i ér y , a l t án y a i n s t a l a c e . U ž b ěh e m s t u d i í z ís k áv a l o c e n ěn í v a r c h i t e k t o n i c k ýc h s o u t ěžíc h , v r o c e 2 0 1 3 d o s t a l j e h o úz e m n í p l án m ěs t a K l a t o v 1 . c e n u . P u b l i k u j e v d o m ác íc h i z a h r a n i čn íc h p e r i o d i k ác h .
Petr Volf
*1965, novinář a spisovatel
Ve své publicistické a kritické tvorbě se zabývá architekturou, výtvarným uměním a designem. Pracoval v deníku Mladá fronta a MF Dnes, časopisu Reflex (v tomto titulu zavedl v roce 2002 pravidelné architektonické přílohy Jiné domy) a v Hospodářských novinách. Kromě stovek kritik, recenzí, úvah a článků o současném umění vydal několik knih rozhovorů s umělci (Hermafrodit, 1998; Picasso byl monstrum, 2001; Na začátku je čára, 2003; Vzrušení, 2006; Okamžik rozhodnutí, 2010) a architekty (Baráky v hlavě, 2013). Dále je autorem knih Václav Havel – Bořek Šípek Hradní práce (2003), 1492: Příběh Dolních Vítkovic (2013), Místa architektonického vz(d)oru/Česká architektura mimo centra 1990–2013 (2014) a knihy Litomyšl – renesanční město moderní architektury (2014). Napsal a sestavil šest komorních monografií současných výtvarných umělců (2004–2006): Michal Cihlář, František Skála, Antonín Sládek, Jiří David, Tomáš Císařovský, Ivan Komárek. V roce 2013 vydal portrét Karla Malicha Přišedší odjinud. Věnuje se rovněž beletrii, dosud mu vyšly tři knížky povídek (Nech kozy mečet, 1998; Kolik stojí miluji tě, 2002; Poslední akční hrdinka, 2003). Je autorem myšlenky projektu Architektura mimo tradiční centra (2012–2014). Vytvořil koncept a stal se odborným garantem Letních škol architektury: Beskydské vize 2012, Vize pro Plasy 2013 a Kopřivnický brownfield 2014. Od roku 2005 je členem umělecké a vědecké rady Fakulty umění a architektury Technické univerzity Liberec.
Jan Hendrych
*1951, architekt a pedagog
P o s t u d i u a r c h i t e k t u r y n a S t a v e b n í f a k u l t ě ČV U T a A V U v P r a z e , d o p l n ěn ém s t u d i j n ím p o b y t e m v b e l g i c k ýc h A n t v e r p ác h , n a s t o u p i l v r o c e 1 9 7 3 d o S p o r t p r o j e k t u P r a h a , p o t é p r a c o v a l v l e t e c h 1 9 7 9 −1 9 9 2 v K r a j s k ém p r o j e k t o v ém ús t a v u P r a h a . V r o c e 1 9 9 2 z a l o ži l v l a s t n í a r c h i t e k t o n i c k ý a t e l i ér A R C P R O J E K T , v e k t e r ém s n ím o d r o k u 2 0 0 7 s p o l u p r a c u j e V e r o n i k a V e s e l á. V r o c e 1 9 9 5 s e s t a l o d b o r n ým a s i s t e n t e m n a n o v ě z a l o že n é F a k u l t ě u m ěn í a a r c h i t e k t u r y n a T e c h n i c k é u n i v e r z i t ě v L i b e r c i , k d e p ůs o b í d o d n e s − o d r o k u 2 0 0 7 j a k o v e d o u c í a t e l i ér u a r c h i t e k t o n i c k é t v o r b y .
Karel Janča
*1965, architekt
V letech 1984–1989 studoval na Fakultě architektury VUT v Brně (zakončeno diplomovou prací u prof. Ing. arch. Miloslava Kramoliše, doc. Ing. arch. Jaroslava Sedláčka, CSc.). Poté pracoval ve Stavoprojektu Brno. Od roku 1991 má vlastní architektonickou kancelář se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 2012–2014 přednášel na LŠA Rožnov p. R., působil jako lektor na LŠA Plasy a Kopřivnice.
Pavel Nasadil
*1975, architekt
Absolvoval Fakultu architektury na ČVUT Praha (1995–2003, diplomová práce u prof. Ing. akad. arch. Aleny Šrámkové). V letech 2002–2005 pokračoval ve studiích na AVU Praha, Škola architektury prof. Emila Přikryla. V roce 2005 spoluzaložil architektonickou kancelář FAM Architekti (dceřiná společnost londýnského studia Feilden + Mawson Architects and Planners). Od roku 2008 je autorizovaným architektem ČKA (číslo 03571). Od roku 2012 je členem Klubu za starou Prahu a členem Komise pro změnu územního plánu MHMP. Od roku 2013 je členem dozorčí rady Nadace české architektury.
Svatopluk Sládeček
*1969, architekt
Po absolvování Střední průmyslové školy stavební ve Zlíně (1984–1988) studoval v letech 1988–1994 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, nejprve na katedře designu (1988 –1989), posléze na fakultě architektury (1989–1994). Od roku 1995 vede brněnský ateliér New Work. Vedle architektury se věnuje také scénografii. Je držitelem mnoha ocenění v architektonických soutěžích.
Václav Štojdl
*1982, architekt
A b s o l v o v a l F a k u l t y a r c h i t e k t u r y V U T v B r n ě. V l e t e c h 2 0 0 6 –2 0 0 7 s t u d o v a l n a E T S A M v M a d r i d u . O d r o k u 2 0 0 8 p r a c u j e v a t e l i ér u K n e s l + K y n čl a r c h i t e k t i . K a n c e l ář z a l o ži l i v r o c e 2 0 0 1 J i ří K n e s l a J a k u b K y n čl . Z a b ýv á s e úz e m n ím p l án o v án ím , u r b a n i s m e m a a r c h i t e k t u r o u v c e l é šíři – t j . o d v ýz k u m u p ře s p r o j e k t o v án í a ž p o a u t o r s k é d o z o r y . K a n c e l ář s íd l í v B r n ě a v s o u ča s n é d o b ě čít á p ři b l i žn ě 2 0 a r c h i t e k t ů a d a l šíc h s p o l u p r a c o v n ík ů.
Veronika Veselá
*1984, architektka
V y s t u d o v a l a F a k u l t u u m ěn í a a r c h i t e k t u r y T U L i b e r e c ( 2 0 0 3 –2 0 1 1 ) . V l e t e c h 2 0 1 1 –2 0 1 2 a b s o l v o v a l a p r a c o v n í s t áž v b e l g i c k é a r c h i t e k t o n i c k é k a n c e l áři D e l m u l l e D e l m u l l e A r c h i t e c t e n . S p o l u p r a c u j e s J a n e m H e n d r y c h e m v a t e l i ér u A R C P R O J E K T , Št ěp án e m Ře h o ře m a V ít e m Ši m k e m v a t e l i ér u H 3 T a r c h i t e k t i a e x t e r n ě p a k s d a l ším i s t u d i i j a k o a t a k a r c h i t e k t i n e b o Št i čk a a r c h i t e k t i .
Miroslav Brýdl
*1941, ekonom, starosta, radní
Vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské Praha (1964) a Fakultu řízení Vysoké školy ekonomické Praha (1968). Poté pracoval jako ekonom v Potravinoprojektu Praha, středisko Litomyšl. V letech 1990–2002 byl starostou Litomyšle, jako člen rady města působil v období 1990–2010. Náměstkem hejtmana a radním Pardubického kraje pro kulturu a památky byl v letech 2000–2008. V roce 1990 spoluzaložil Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a byl jeho předsedou a místopředsedou. V roce 1998 obdržel cenu časopisu Architekt za iniciativu a podporu při prosazování současné hodnotné architektury. V roce 1999 se podílel na přípravě přihlášky zámeckého areálu v Litomyšli na zápis na seznam památek UNESCO. V současné době organizuje Smetanovy výtvarné Litomyšle a Dny architektury v Litomyšli (tzv. Archimyšl).
Václav Cejthamr
*1964, pedagog, manažer
Absolvoval inženýrské studium ekonomiky zahraničního obchodu a doktorské studium managementu na Vysoké škole ekonomické a doktorské studium sociologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Zúčastnil se několika vědeckých pobytů na Arizonské státní univerzitě. Vyučoval management na Podnikohospodářské fakultě VŠE a na Masarykově ústavu vyšších studií na ČVUT. Je autorem a spoluautorem článků a publikací o managementu a organizačním řízení. Předmětem jeho akademického zájmu jsou mikrosociologie, sociologie organizací, výzkum organizačního chování a behaviorální teorie her. Vedle akademické činnosti již více než dvacet let působí ve vrcholových manažerských pozicích. Mimo jiné pracoval jako country manažer společnosti Polaroid, generální ředitel společnosti Londa Kosmetika a Konica Minolta Photo Imaging Czech. V současné době je předsedou představenstva společnosti Provodínské písky a jednatelem několika dalších dceřiných společností.
Antonín Dokoupil
*1965, stavař
V roce 1988 absolvoval Stavební fakultu VUT v Brně. Pracoval v různých pozicích přípravy a realizace staveb, poté byl vedoucím investičního oddělení. V roce 1994 nastoupil na MÚ v Litomyšli jako technik odboru městského stavitele, od roku 1996 působil jako vedoucí odboru výstavby a územního plánování. V roce 2002 se zde stal vedoucím oddělení rozvoje města.
Zdeněk Fránek
*1961, architekt, pedagog, děkan FUA TUL
Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil v letech 1986–1989 v ÚHA Blansko. V roce 1989 založil firmu Zdeněk Fránek architect & associates. Jako pedagog působil v letech 1994–1996 na FA VUT Brno (externí přednášející), 2008–2009 na VŠB Ostrava, 2011–2012 na ARCHIP Praha a do roku 2006 na TUL. Habilitoval v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha a od roku 2012 je děkanem Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě Liberec. Přednášel pro odborníky a studenty na univerzitách v ČR – AVU, VŠUP, ČVUT, KU, VUT Brno, VŠB Ostrava, UTP Zlín a dalších. V zahraničí přednášel mj. na univerzitách v Gentu, Utrechtu, Hildesheimu, Novém Dillí.
Ivan Komárek
*1956, akademický malíř
Vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze a v roce 1982 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Jana Smetany. Zabývá se malbou, kresbou, koláží, grafikou (především litografií), tvorbou objektů, keramickou plastikou a realizacemi v architektuře (malba na zeď, keramické obklady), občas se věnuje také ilustracím a užité tvorbě. Ústředním tématem jeho díla je lidská figura v prostoru, občas však překvapí i zcela abstraktními náměty. Jeho tvorbě dominuje expresivní figurální slovník.
Roman Koucký
*1959, architekt, pedagog
Vyučil se truhlářem a poté absolvoval Střední průmyslovou školu stavební. V letech 1980–1985 studoval na Fakultě architektury ČVUT. Do roku 1990 pracoval v Ateliéru 7 Projektového ústavu hl. m. Prahy. V roce 1991 založil vlastní architektonickou kancelář. Od roku 1993 je autorizovaným architektem ČKA (00 075). V roce 1992 spoluzaložil vydavatelství a nakladatelství Zlatý řez. V září 1989 se stal tajemníkem a studentem Zlaté školy architektury ve třídě Emila Přikryla. V období 1990–1991 působil jako odborný asistent u prof. Emila Přikryla na Škole architektury AVU v Praze. V roce 1998 nastoupil na FA ČVUT jako vedoucí ateliéru v ústavu Ladislava Lábuse. V roce 2005 byl jmenován docentem pro obor Architektura. Od roku 2006 vedl vlastní samostatný ateliér na úrovni ústavu a v letech 2010–2012 byl vedoucím Ústavu nauky o budovách. Nyní přednáší a vede ateliér na FA ČVUT. Od roku 2012 působí jako vedoucí Kanceláře metropolitního plánu v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Je držitelem dvou Grand Prix Obce architektů (1994 a 2000).
Marek Marovič
*1984, architekt
Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Plzni (2000–2004). V letech 2004–2011 absolvoval Fakultu architektury ČVUT Praha. Od roku 2011 pracuje v Atelieru Soukup. Působí v divadlech Jakohost a Dialog.
Kamil Mrva
*1974, architekt
Patří k nejvýraznějším představitelům mladší generace českých architektů. Absolvoval FA VUT v Brně (1992–1998, diplom v ateliéru prof. Ing. arch. Miroslava Masáka) a praxi v pražském Architektonickém studiu Gama u Karla Pragera (1996–1997). Poté podnikl studijní cestu do Severní Ameriky, kdy se soustředil především na stavby F. L. Wrighta. Po návratu předvedl své pojetí architektury v realizaci vlastního rodinného domu s ateliérem (2002). U následujících několika rodinných domů propojil soudobé architektonické tvarosloví s tradičními materiály a krajinným rázem beskydského regionu. Nezůstal však pouze u dřevostaveb a časem rozšířil svůj architektonický rejstřík o další materiály. Dnes realizuje celou škálu projektů od drobných rodinných domů až po rozsáhlejší stavby nebo návrhy veřejných prostorů. Od roku 1997 je členem Obce architektů ČR, od roku 2002 členem ČKA, v roce 2005 spolu s Radimem Václavíkem a Davidem Florykem z ateliéru Atos6 založil Centrum nové architektury v Ostravě. V letech 2006–2009 byl členem Stavovského soudu ČKA. V letech 2001–2006 vyučoval průmyslový design na SPŠ v Kopřivnici a v letech 2004–2007 byl externím vyučujícím na FA VUT v Brně.
Martina Peřinková
*1964, pedagožka
Několik let pracovala jako projektantka v architektonické kanceláři Okresního stavebního podniku v Opavě. Později samostatně projektovala a realizovala interiéry v soukromé firmě v Ostravě. V roce 2000 dokončila doktorské studium na Fakultě architektury v Brně obor Architektura. Školitelem obhájené doktorské práce na téma „Soudobá architektura v historickém prostředí malého města“ byl prof. Ing. arch. Ivan Ruller. V roce 2008 obhájila habilitační práci s názvem „Výzkum dlouhodobé účinnosti sanačních omítek na historických objektech“. Touto formou uzavřela čtyřletý výzkum, který souvisel s jejím profesním změřením a navázal na zájem o historické prostředí a objekty zkoumané již v doktorské práci. V současné době působí na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava a je garantkou bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu Architektura a stavitelství. V průběhu své akademické práce se zaměřuje rovněž na pedagogické působení v zahraničí. V rámci programu Erasmus měla osmihodinové přednáškové cykly na univerzitách v Bruselu, Norsku, Španělsku, Itálii, Řecku a v Rakousku. V roce 2011 vydala samostatnou publikaci Půdní vestavby (nakladatelství Grada). S kolektivem autorů editovala další odborné publikace: Architektura v perspektivě, Industriální historické objekty a jejich současnost a Čína-urbanita-identita. Je autorkou a spoluautorkou řady architektonických projektů.
Jiří Plos
*1952, pedagog, právník, historik a teoretik
Působí jako pedagog na FA ČVUT Praha (obor Právo a obor Vývoj urbanismu) a na FUA TU Liberec (obor Právo a obor Stavba měst). Je konzultantem České komory architektů. Věnuje se odborné výzkumné, publikační, přednáškové a expertní konzultační činnosti v oborech: teorie a dějiny architektury a urbanismu, teorie prostorového (územního) plánování včetně strategického plánování obcí, měst a regionů, Právo se zaměřením na legislativu výstavby a výkonu povolání autorizovaných architektů, památková péče, životní prostředí včetně ochrany přírody a krajiny a organizace a výkon veřejné správy v uvedených sférách. Spolupracuje na přípravě právních norem; je spoluautorem při přípravě rozvojových programů obcí a konzultantem v oboru prostorového plánování a v dalších uvedených oborech.
Norbert Schmidt
*1975, architekt, redaktor
Působí jako architekt, redaktor revue Salve a vedoucí Centra teologie a umění při Katolické teologické fakultě UK. V současné době pracuje v AP ateliéru Josefa Pleskota. Samostatně realizoval rekonstrukci krypty kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze (2005) a upravil tamní presbytář (2009). V kostele doprovází intervence současných umělců jako Václav Cigler, Adriena Šimotová, Jindřich Zeithamml, Stanislav Kolíbal, Choi Jeonghwa, Patrik Hábl atd. V roce 2013 dokončil s Helenou Kohlovou úpravu liturgického prostoru klášterního kostela ve Slaném. Na téma vztahu teologie, architektury a umění publikuje v odborných i populárních časopisech.
Jan Soukup
*1946, architekt
Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Plzni (1962–1966) a poté architekturu na ČVUT v Praze (1970–1976). V letech 1988–1991 absolvoval postgraduální studium na Fakultě architektury ČVUT v Praze obor Obnova památek. Od roku 1991 je autorizovaným architektem ČKA (č. 0130). Jeho projektová činnost se soustředí především na rekonstrukce historických staveb. Je předsedou občanských sdružení Klášter Chotěšov a Sdružení pro obnovu památek v Rokycanech. Patří k členům Liturgické komise při Arcibiskupství pražském a Biskupství plzeňském. Je členem Regionální památkové rady NPÚ ÚP Plzeň a Komise koncepce a rozvoje města Plzně. Inicioval založení Muzea církevního umění v Plzni a je členem jeho odborné rady. Je autorem knih a výstav o problematice církevních staveb. Napsal monografie Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni a Kostely Starého Plzence. Zabývá se i vlastní malířskou tvorbou.
David Kula
*1985, pedagog, konzultant, specialista v oblasti projektového řízení a vzdělávacích projektů
Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor podniková ekonomika a management, kde v současné době působí jako doktorand. Dále vystudoval City University of Seattle – obor Corporate Finance. Má dlouhodobé zahraniční zkušenosti z USA: studoval na Emory University v Atlantě nebo pracoval v Yellowstone National Park; či řadu krátkodobých studijních zkušeností např. z Harvard Business School, IESE Business School a University of Economics, Varšava. Od dob svých studií se jako konzultant věnuje přípravě a realizaci projektů pro podnikatelský, veřejný i akademický sektor. Na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze se podílí na výuce předmětů vedlejší specializace zaměřené na projektové řízení, realizaci vzdělávacích projektů a přípravě předmětů zaměřených na spolupráci s praxí. Spolupracuje také s dalšími univerzitními pracovišti v ČR na projektech z oblasti zdravotnictví, průmyslového inženýrství a architektury.
Viktor Šabík
*1969, architekt
Fakultu architektúry v Bratislave absolvoval na Katedre experimentálnej a ekologickej tvorby v roku 1993. V roku 1992 absolvoval Letnú školu architektúry v Liberci (Jiří Suchomel, Mirko Baum). Po absolvovaní štúdia externe spolupracoval s architektonickými kanceláriami. V roku 1996 založil ateliér BARAK architekti, ktorý najskôr pôsobil v Bratislave a od roku 2004 v Nitre. Od roku 1996 je dvorným architektom kaštieľa v Mojmírovciach. Areál kaštieľa postupne prechádza adaptáciou na hotelové a kongresové centrum podľa vopred vypracovaného programu. V roku 2004 bol ateliér BARAK vybraný do európskeho projektu WONDERLAND – asociácie európskych architektonických ateliérov. Pracovnou metódou ateliéru je skúmanie „Genialoci“ pri spracovaní každej zákazky a diskurz na tému kritická architektúra. Práce ateliéru sú publikované v odborných časopisoch ARCH, A10, EUROSTAV.
A l žb ět a B l áh o v á
K l ár a B u žk o v á
F i l i p D r áp a l
R o m a n E h l
E l e n a F i a l k o v á
M i c h a e l a F r i čo v á
T o m áš G áb o r
E m a H r n íčk o v á
B a r b o r a J a n d o v á
L e a K o n c e r o v á
P a t r i k K o v a ľ
E l i šk a K o v ářík o v á
D a n i e l a K u p k o v á
L u c i e L o r e n c o v á
L u c i a M a c k o v á
E l i šk a M ál k o v á
Št ěp án M a t ěj k a
V e r o n i k a M i k e t o v á
T o m áš M r áče k
O n d ře j N ém e t h
L u c i e N i p p e r t o v á
T i n a P e t e r k o v á
P e t r a S t e j s k a l o v á
V o j t ěc h S t o k l a s a
Z u z a n a Šn a j d r o v á
R a d e k T o m a n
P e t r T ům a
M i l a d a V o r z o v á
K a t e ři n a Z a b a d a l o v á
P a v e l Z a h ál k a
Pořadatelem byla Architectura ve spolupráci s Fakultou umění a architektury Technické univerzity v Liberci, architektonickými kancelářemi Kamil Mrva Architects, Knesl + Kynčl architekti a Společností pro právní a ekonomické vzdělávání.
Letní škola architektury 2013 Vize pro Plasy se uskutečnila v rámci projektu Architektura mimo tradiční centra.
Technická univerzita v Liberci
V roce 1953 byla v Liberci zahájena výuka na nově otevřené Vysoké škole strojní, v roce 1960 byla přejmenována na Vysokou školu strojní a textilní (VŠST). Podle zákona č. 192/94 Sb. z 27. 9. 1994 změnila svůj status i název na Technickou univerzitu v Liberci, dnes je středně velkou univerzitou poskytující vzdělání technické, přírodovědně--humanitní a zdravotnické. V čele TUL stojí profesor Zdeněk Kůs, v pořadí její devátý rektor.
V současnosti má TUL osm fakult, respektive ústavů: Fakultu strojní, Fakultu textilní, Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou, Ekonomickou fakultu, Fakultu umění a architektury, Fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií, Ústav zdravotních studií a Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace.
TUL klade značný důraz na vědecký výzkum, který zabírá čtvrtinu veškeré její činnosti. Kupříkladu v bádání na poli nanovláken patří ke světové špičce. Další příčinou úspěšnosti školy je přirozený rozměr výuky, upřednostňuje kvalitu a intenzitu výuky před kvantitou (počet studentů se dnes pohybuje okolo deseti tisíc).
V současnosti TUL prochází „budovatelským obdobím“. Nový rektorát a informační centrum, postavený ve tvaru komolého eliptického kuželu roku 2007 podle návrhu profesora Jiřího Suchomela, se stal symbolem univerzity a byl mnohokrát představen v odborném tisku jako příklad progresivní architektury. Nyní je ve výstavbě budova G, do níž by se měly přemístit učebny, které jsou zatím roztroušeny v různých částech města. Univerzita tímto přístupem zvýrazní svou identitu. Motto „Univerzita s kladným nábojem“, které lze najít na univerzitním webu, není nijak nadsazené.
Architectura, provozovatel
Galerie Jaroslava Fragnera
Prostor Galerie Jaroslava Fragnera vznikl v rámci rekonstrukce Betlémské kaple (podle projektu architekta Jaroslava Fragnera, 1950–1954) v přilehlém kolejním domě. Výstavní síň patřila od počátku Svazu českých architektů, ale pojmenování na počest architekta Fragnera se používá až po roce 1968. Galerie se vždy specializovala na výstavy architektury a užitého umění. Galerii spravovala po roce 1989 Obec českých architektů, později Nadace české architektury (NČA), která je jejím majitelem dodnes.
Galerie Jaroslava Fragnera (GJF) již několik desetiletí slouží jako jedna ze základních platforem prezentace architektury v ČR a etablovala se jako důležitý subjekt architektonického života. Nyní je GJF jednou z nejdůležitějších galerií u nás, věnuje se zároveň současné architektuře i české architektonické minulosti. Další důležitou součástí činnosti GJF je prezentace české a pražské architektury v zahraničí.
GJF stála při zrodu dvou významných občanských aktivit v rámci dialogu občanské společnosti: Iniciativy za novou Prahu a o. s. Tady není developerovo, v roce 2012 iniciovala a spolupořádala mezinárodní konferenci Pražská nádraží ne/využitá.
Kamil Mrva Architects
Kopřivnické architektonické studio založil v roce 2002 Ing. arch. Kamil Mrva. Zpočátku byly projekty spjaty výlučně s beskydským regionem, renomé si převážně dřevostavby získaly propojením soudobého architektonického tvarosloví s tradičními materiály a krajinným rázem beskydského regionu. Současná tvorba se však neomezuje pouze na tuto technologii ani na region, architektonický rejstřík je rozšířen o další materiály a architektonické úkoly. V portfoliu realizací se objevují i větší stavby a soubory. Dominantním konstrukčním materiálem dnes rozestavěných domů již není pouze dřevo. I k jiným materiálům, jako jsou kámen, beton, kov, sklo, však Kamil Mrva přistupuje tak, aby využil jejich typických vlastností a realizoval z nich stavby jednoduché, čisté, účelné. Několik posledních rozpracovaných projektů se týká veřejného prostoru. V roce 2012 byla zřízena i pražská pobočka Kamil Mrva Architects.
Spolupracovníky zakladatele studia Kamil Mrva Architects jsou Ing. Lenka Burešová, Ing. arch. Veronika Bezděková,
Ing. Jaroslav Holub, Ing. arch. Václav Kocián, Ing. arch. Martin Rosa, Ing. Jan Stuchlík. Ateliérem také prošla celá řada studentů v rámci studentských praxí, např. ve spolupráci s Technickou univerzitou Liberec.
Knesl + Kynčl Architekti
Knesl + Kynčl architekti je autorská architektonická kancelář. Oba partneři jsou autorizovanými architekty pro Českou republiku.
Architektonická kancelář se zabývá územním plánováním, urbanismem a architekturou v celé šíři – tj. od výzkumu přes projektování až po autorské dozory. Kancelář v současné době zaměstnává okolo 20 architektů a dalších spolupracovníků. Na zajištění komplexnosti zakázek se podílí stálý tým specializovaných spolupracujících firem.
Kancelář sídlí v České republice v Brně a založili ji v roce 2001 Jiří Knesl a Jakub Kynčl. Počátkem roku 2003 byla kancelář transformována z volného sdružení architektů na společnost s ručením omezeným.
Společnost pro právní a ekonomické vzdělávání, o. s.
SPEV vznikla v roce 1999 s cílem poskytovat další vzdělávání v oblasti práva a ekonomie, postupem času se záběr její činnosti pomalu rozrůstá. Dosavadní zkušenosti lze shrnout do několika navzájem provázaných oblastí:
První jsou vlastní vzdělávací aktivity v oblasti projektového řízení, inovací a moderních metod řízení. SPEV např. aktuálně dokončila realizaci projektu Podnikatelské dovednosti pro rozvoj MSP a NNO v Královéhradeckém kraji, kde formou inovativního vzdělávání rozvíjela principy entrepreneurshipu směrem k zástupcům malých podniků a neziskových organizací.
Druhou oblastí je partnerství v projektech realizovaných vysokými školami v ČR, což se stalo jednou z podstatných oblastí činnosti SPEV. Klíčová je např. spolupráce s LF Univerzity Palackého v Olomouci na projektech zaměřených na oblast telemedicíny a inovativní výuky ve zdravotnictví (viz www.ntmc.cz), v rámci spolupráce s Fakultou umění a architektury TU v Liberci se podílí na budování partnerství a rozvoji spolupráce v oblasti architektury mimo tradiční centra a na základě partnerství s FAME UTB ve Zlíně a FPH VŠE v Praze realizovala projekt směřující do oblasti štíhlé výroby a služeb, inovací a průmyslového inženýrství. Úlohou SPEV ve všech uvedených projektech bylo zejména přispět k přenesení a využití inovativních myšlenek, koordinovat a posilovat spolupráci napříč relevantními subjekty a podílet se na růstu kvality výuky.
Třetí oblast činnosti představuje realizace mezinárodních vzdělávacích projektů a účastí v nich. SPEV připravila v rámci programu LLP SVES několik studijních návštěv pro učitele z EU. Více jak 10 let sdružení spolupracuje s John Marshall Law School v Chicagu a West Virginia University na organizování aktivit pro jejich akademické pracovníky a studenty v ČR (studijní pobyty).
starosta obce Plasy Zdeněk Hanzlíček
tajemník starosty Josef Domabyl
kastelán kláštera Plasy Pavel Duchoň
Národní památkový ústav
Hotel Sport Zruč
Iva Dvořáková
Jan Hendrych
David Kula
Romana Říčková
Miroslava Volfová
Jan Suchomel