Co si počít s Plasy?

Plasy představují pro LŠA téma mimořádně zajímavé, ale také mimořádně obtížné, přestože se může na první pohled jevit jejich rozsah krátkosti času, který studenti pro zvládnutí tohoto tématu mají, přiměřený. Nic není vzdálenějšího skutečnosti.

Plasy představují složité téma koexistence osídlení profánního a sakrálního na složitém historickém pozadí. Nad snad již před založením kláštera existujícím knížecím hospodářským dvorcem byl z rozhodnutí knížete  a jeho manželky Gertrudy roku  vydáním zakládací listiny v morimondské posloupnosti založen ve čtvrté dceřiné generaci (Cîteaux > Morimond > Ebrach > Langheim) a zřejmě v březnu  řeholníky z   osazen cisterciácký klášter. Tento klášter získal od Vladislava II. mimo knížecí dvorec též některé vesnice v okolí. Cisterciácký řád patří k řádům pracovním, s nimiž je spojena urbánní – obecně kulturní a hospodářská – kolonizace evropské krajiny, specificky pak krajiny středoevropské. V souladu s řádovými kolonizačními (hospodářskými) principy byl klášter založen a postupně vybudován v místě močálu v údolní nivě řeky . Cisterciáci získávali postupně další vesnice a území. Vedle připojených vsí a městeček byla součástí hospodářského celku plaských cisterciáků též řada grangií (například Býkov, Hubenov, Kalec, Lednice, Lomany, Olšany, Rohy, Sechutice, Třemošnice, Třebokov). Vývoj plaského kláštera procházel mnoha peripetiemi, obdobími hospodářského a politického vzmachu i obdobími úpadku, aby se jeho vývoj jakožto duchovního i hospodářského centra ukončil v době josefinských reforem zrušením (1785) a převedením majetku do náboženského fondu. Následné osudy klášterního majetku jsou spojeny s rodem kancléře Klemense Wenzela Nepomuka Lothara knížete z Metternich-Winneburgu, vévody z Portelly, hraběte z Königswartu atd., významné politické osobnosti habsburské monarchie období napoleonských válek a následujícího období ponapoleonské Evropy, který celý areál odkoupil od náboženského fondu v roce 1826. Využívání klášterního majetku pro hospodářské účely umožnilo metternichovskému rodu vytvořit si rozsáhlou hospodářskou základnu, která pak sloužila svému účelu až do konce druhé světové války.

Není však mým úkolem popisovat vývoj Plas nad takto stručný souhrn, nýbrž poukázat na jev, který není sice zcela ojedinělý, ale není ani nikterak častý. V souvislosti s kolonizací krajiny podél řeky Střely na rozhraní středních a západních Čech se vyvinula postupně velmi zvláštní situace, která navíc byla ve svých projevech zvýrazněna politickými eskapádami 19. a především 20. století. Jakkoliv představoval cisterciácký klášter v mnoha ohledech hnací sílu rozvoje tohoto území, ve své bezprostřední blízkosti nedal vzniknout ucelenému osídlení jasné, celistvé urbánní kompozice. Zprvu v důsledku specifické krajinné morfologie, později v kombinaci s některými motivy politickými a kulturními, vytvořilo se v prostoru dnešních Plas specifické osídlení bez středu. Od rozsáhlého a kompaktního bloku kláštera se třemi výraznými údolnicovými strukturami rozbíhalo navazující profánní osídlení podél přístupových stezek.

Klášter však nikdy nenabyl podoby centrální urbánní struktury, což se projevilo i v období metternichovském, v němž byl klášterní majetek hospodářsky rozsáhle vytěžován, o mnohé podnikatelské aktivity dokonce rozšiřován – vedle pivovaru, pily a dalších hospodářských budov též „Werk“ a výroba proslulé litiny. Pro hospodářský účel byl klášter opakovaně atakován a jeho nejbližší okolí doznalo značných proměn, zejména vybudováním silničního propojení města Plzně se severem Čech (Most), a to v místech těsně přiléhajících k zimnímu a letnímu refektáři kláštera (sloužícímu jako sýpka), jemuž padl za oběť park vytvářející klášteru zklidněné zázemí. Řadou obdobných počinů bylo zvláštně nekompaktní osídlení, rozetnuté silnicemi, ve své divergentnosti ještě posíleno. Industriální rozvoj severního Plzeňska a s ním související vývoj sociální dále posiloval jisté odcizení mezi klášterem a osídlením Plas. Toto odcizení se dále prohloubilo v období 50. a následujících let totality; zčásti byl areál vytěžován pro umístění různých úřadů a obdobných aktivit, zčásti byl soustavně (přes svůj nepochybný kulturní význam) zanedbáván.Mezi klášterem a profánním osídlením Plas se tak nevytvořilo žádné silnější pouto, žádná forma soužití a společenství. Každým dalším počinem města se tato propast prohlubovala. Tento vývoj se nepodařilo zastavit ani s nástupem demokratických poměrů v 90. letech – naopak: mnohé stavební počiny (kruhový objezd z poslední doby) jakousi cizotu obce a kláštera znovu a znovu potvrzují. Klášter se nikdy nestal integrální součástí obce, která svým charakterem nevybočila ze své venkovské podstaty, přestože jí byl přidělen statut města. Plasy nikdy nenabyly ucelené, kompaktní a hierarchicky uspořádané urbánní struktury. Obyvatelé Plas a jejich „satelitů“ (přidružených obcí, s nimiž tvoří celé správní území, to jest vsí Babina, Nebřeziny, Lomnička, Horní Hradiště, Žebnice) vnímali (a podnes se to jeví jako hlubší přetrvávající vztah) klášter jako cizorodý a nepřátelský – přes všechna verbální ujištění o vědomí mimořádné hodnoty tohoto celku.

Plasy, jakkoliv formálně město, nepřekročily práh vsi. Ani ekonomicky, ani sociálně a kulturně není ve stávajících silách obyvatel Plas jakkoliv samostatně potenciálu kláštera tohoto rozsahu a významu využít. Tím spíše, že jde o území hraniční, stranou výraznějších aktivit a zájmů, na pomezí mezi středními Čechami a Plzeňskem. Jakýkoliv pokus o novou a poučenou urbánní koncepci se tak bude muset s popsanými skutečnostmi vypořádat. Pro účely studia urbánních struktur pak považuji za podstatné věnovat pozornost těmto základním tématům a hledání odpovědí na ně (stranou pro tuto chvíli ponechávám komplikace právní a správní):

– existence na okraji: vrcholně až pozdně středověká cisterciácká kolonizace versus město/osídlení v kraji mezi centry (rozhraní mezi středními a západními Čechami);

– dominance jednoho jevu: klášter a jeho vliv na osídlení/město a na jeho krajinný a urbánní vývoj – přetrvávající pocit odcizení až nepřátelství;

– možnosti koexistence (synergie nebo antagonismus): krajinné, urbánní a architektonické možnosti rozvoje osídlení/města ve stínu kláštera

– živé město a „veřejný zájem“ (limity): památková péče, ochrana krajiny a přírody, doprava a živé město s možností ekonomického a sociálního rozvoje – synergie nebo kolize.

 

Čas a prostředky, které mají studenti k dispozici, neumožňují uchopit téma Plas v celé šíři a plasticitě. Jejich úsilí bude zřejmě zacíleno spíše k řešení dílčích témat a úkolů; považoval bych však za přínosné, kdyby skrze dílčí témata naznačili určitá východiska či možnosti – anebo lépe, kdyby místním pootevřeli témata krajinná a urbánní a skrze ně porozumění jejich vlastnímu místu.