Rynek

Paní Ludmila byla první člověk, se kterým jsme se v Plasích setkali. Má malý obchod se zeleninou a květinami hned vedle budovy kina, kde jsme s ní zapředli hovor. Toto seznámení pro nás bylo natolik inspirativní, že jsme na ni mysleli i během práce a následně ji zahrnuli do našeho výstupu. Stala se tak symbolem pro naše řešení.

Na sousedním prostranství kina jsme se proto rozhodli zbudovat zahrádku, kde bude mít paní Ludmila své malé hospodářství. Zatímco ona prodává čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, za nízkou zídkou na rozšířeném plácku před kinem postávají v malých hloučcích lidé a pomalu se trousí do baru v prvním patře, aby nezmeškali film.

Území okolo pošty je v současnosti poměrně velkým nevyužitým prostorem, který ohraničují dvě komunikace a břeh rybníka. Pokusili jsme se toto místo zpříjemnit a nabídnout tak netradiční zážitek.

Po chodníku okolo radnice kráčí holčička s dědečkem. Najednou zahlédne na protější straně ulice mezeru mezi keři. A už táhne dědečka za ruku přes cestu a vnořují se mezi zelené stěny bludiště. Procházejí klikatými uličkami, holčička cupitá vpředu a dědeček za ní. Po chvíli se před nimi vynoří dřevěný altán s molem na břehu rybníka. Vstupují na molo, nasedají do kotvící loďky a odplouvají pryč.